Nefritový císař a dvanáct zvířat

Nefritový císař vládl nebesům a všem nebeským bytostem, nikdy však nebyl na zemi, a proto zatoužil poznat podobu a rozmanitost pozemských tvorů. Jednoho dne si k sobě povolal nejvyššího rádce.
"Vládnu již mnoho let," pravil císař; "dosud jsem však nespatřil žádné z těch podivných zvířat. Jak asi vypadají? Chci si je prohlédnout a poznat jejich povahu, pozorovat, jak se pohybují: a zaposlouchat se do hlasů, jež vydávají. Chtěl bych se také přesvědčit, jsou-li bystrá a čím jsou prospěšná člověku."
Rádce císaři připomněl, že zemi obývá bezpočet nejrůznějších tvorů. Někteří běhají, jiní dokáží létat, další lezou a jiní se plazí. Shromáždit zástupce všech druhů a představit je císaři by si vyžádalo mnoho měsíců. Chce si je Vaše Veličenstvo všechny prohlédnout?
"Ne, promarnil bych mnoho času. Vyber dvanáct nejzajímavějších zvířat a přiveď je ke mně; abych je mohl seřadit podle jejich barvy a vzhledu."
Rádce dlouho přemýšlel o všech zvířatech, která znal, a rozhodl se zaslat pozvání myši. Požádal ji, aby pozvání předala i své přítelkyni kočce; dále pozval buvola, tygra, zajíce, draka, hada, koně; ovci, opici, kohouta a psa a přikázal jim, aby se následujícího dne v šest hodin ráno přišli představit císaři.
Myš se nadýmala pýchou, že i ona obdržela pozvání a hned běžela sdělit tu šťastnou zprávu své přítelkyni. Také kočka byla radostí bez sebe, ale bála se, že zaspí, proto jí myš musela slíbit, že ji ráno včas vzbudí. Tu noc myš přemítala o tom, jak krásná a elegantní je kočka a jak ohavná se bude zdát ona ve srovnání s ní. I rozhodla se, že nechá kočku příštího rána zaspat, a tak jí zabrání, aby sklidila všechen obdiv.
V šest hodin ráno následujícího dne stálo jedenáct zvířat v řadě před Nefritovým císařem, který si je pozorně prohlížel. Když dospěl k poslednímu, obrátil se na svého rádce:
"Všechna zvířata jsou zajímavá, ale proč je jich pouze jedenáct?" Rádce nevěděl, jak by odpověděl. Ihned však poslal svého sluhu dolů na zem s příkazem, aby chytil první zvíře, které uvidí, a přivedl je na nebesa. Sluha na venkovské cestě potkal vesničana, který nesl na trh prase.
"Prosím tě, počkej," zastavil ho sluha, "potřebuji tvé prase! Nefritový císař si chce okamžitě prohlédnout tohoto tvora. Pomysli jen, jaké cti se ti dostane, bude-li tvé prase předvedeno před vládce nebes." Vesničan byl tou zprávou náležitě ohromen a hned odevzdal prase sluhovi, který je přivedl na audienci.
Mezitím myš, která se bála, že zůstane nepovšimnuta, vyskočila na hřbet buvolovi a začala hrát na flétnu. Císař byl tím neobyčejným zvířetem tak okouzlen, že mu udělil první místo.
Druhé místo přiřkl Nefritový císař buvolovi za jeho šlechetnost, neboť strpěl myš na svém hřbetě.
Tygr vypadal odvážně, a tak dostal třetí místo, králík pro svoji hebkou bí1ou srst místo čtvrté.
Drak připomínal Nefritovému císaři obrovského hada s nohama, a proto jej umístil jako pátého.
Šesté místo obsadil had díky ladným křivkám svého vlnitého těla, sedmé kůň pro svůj elegantní postoj a osmé ovce pro své mohutné rohy.
Deváté místo císař přiřkl mrštné a bystré opici, desáté kohoutovi pro jeho krásné peří a jedenácté místo se dostalo ostražitému a věrnému psu.
Prase stálo až na konci řady, a i když nebylo tak zajímavé jako ostatní zvířata, vynaložilo úsilí aby se dostavilo do paláce. Bylo mu tedy určeno místo poslední-dvanácté.
Sotva audience skončila, přiběhla do paláce kočka a prosila císaře, aby zvážil i její přednosti. Bylo však pří1iš pozdě, zvířata již byla vybrána. Když kočka uviděla myš stojící na prvním místě, vrhla se za ní, aby ji zakousla. A to je důvod, proč jsou kočka a myš nepřátelé, až do dnešních dnů.

(převzato z knihy Čínská astrologie)